Svatba.
Vaří se v hrncích, pohárech
i v žilách.
Nevěsta zrudla jako zapálená svíce.
A svíčka nezapálená je
družička. Bledá dívá se do lidí jako do zrcadla.
Něco se pohnulo hluboko u pramene.
Něco neuchopitelného se žene krví,
zoufale vráží do kůže, škrábe se
sítí, na níž se bojí pomyslet.
V umělé sloupy mění se
Petrklíče. Rudě se zaleskly
krůpěje přicházející noci.
Halíš se do
krajek utkaných z konce
jara. Zebe tě z
čekání. Pálí tě
Strach. Víš
i ty budeš
Nevěstou.

(R.J.)